O mně.

Každý z nás zažívá někdy slunečné dny, zamračené období, nebo tmu a depresi, kdy padne úplně na dno.
 
Já jsem také v devadesátých letech v Praze zažíval sérii pracovních i osobních úspěchů, po kterých následoval monumentální pád na všech frontech. Ztráta ředitelského místa, rozvod, nucená izolace od dětí, smrt otce. To vyústilo do mého vyhoření a do pěti let téměř mnišského života, v průběhu kterých jsem přehodnotil své životní priority i svá kritéria posuzování úspěchu.
 
Dnes mám zavedenou poradenskou a vzdělávací firmu. Pomáhám řešit problémy nejen firemním klientům, ale také podnikatelům a normálním lidem. Mám novou, “optimální” manželku, společné dítě a úspěšné vztahy s dětmi z prvního manželství. Také já jsem se stal lepším manželem, otcem a poradcem. Odhalil jsem totiž tajemství, jak dělat věci trvale udžitelně.
 

Čemu mě můj monumentální pád naučil?
 

Na úspěch a vysoké výkony jsem byl zvyklý už z vysoké školy. Vědecký obor mikrobiologii jsem absolvoval s červeným dipolomom na ruském Harwardu – na Lomonosovově univerzitě v Moskvě.

Můj hvězdný pracovní vzestup začal v roce 1991, když jsem po dvou “hubených” letech ve výzkumném ústavu v Praze – Ruzyni odešel pracovat do Komerční banky.

Moje práce v Investiční kapitálové společnosti Komerční banky trvala tři roky a byla velmi úspěšná: Spolupracoval jsem na vytvoření třetího největšího fondu v první vlny kupónové privatizace. Ve funkci vedoucího prodeje jsem školil a vedl pracovníky poboček banky. Také jsem přednášel na různých živých setkáních s klienty i v televizních vysíláních o kupónové privatizaci.

Jako zástupce banky jsem byl zvolen předsedou představenstva Sokolovská strojíren a.s. Zajímavá situace nastala, když jsem odešel z Komerční banky a ta se mě pokusila odvolat z představenstva. Ostatní členové představenstva mě v představenstvu navzdory nelibosti banky podrželi.
 

Po třech letech jsem z Komerční banky za dvojnásobný plat odešel pracovat do Wüstenrotu jako obchodní vedoucí. Tam jsem navzdory skepsi kolegů i klientů vytvořil nový produkt na hromadný prodej stavebního spoření – Rekofond Wüstenrot. Za to mě povýšili na ředitele marketingu.
 

Po dalších třech letech jsem zase za dvojnásobný plat přesedlal do Linde Gas na funkci ředitele marketingu. Zavedl jsem projektové řízení na většinu důležitých marketingových činností. Největší úspěch přinesl Akční plán na podporu prodeje plynů na svařování Corgon. Plánovaný nárůst prodeje byl 15%, skutečný nárůst prodeje byl téměř 40%.

Po roce jsem dostal nabídku vedle zaměstnání dělat poradce generálního ředitele České podnikatelské pojišťovny (ČPP). A to za ředitelský plat. Spolupracoval jsem tam na vytvoření prodejní strategie při liberalizaci povinného ručení. Tato strategie dostala ČPP mezi tři největší pojistitele povinného ručení v České republice.
 

Do toho koupě bytu, svatba, narození dvou dětí. Zkrátka americký sen v Praze.

Na konci tisíciletí se něco pokazilo. Přišel dramatický rozvod a nedobrovolná izolace od dětí. Linde koupilo svého konkurenta a při škrtání židlí škrtli právě tu mou. Uznáte, že klesnout ze dvou ředitelských platů na jeden je hrozná rána.
 

Celý ten úžasný život se mi začal hroutit jako domeček z karet. Přišli deprese, nechuť cokoliv dělat, zkrátka syndrom vyhoření jako z čítanky. Navštívil jsem pár psychologů, psychotroniků, kamarádů… A nic.

Když jsem si myslel, že je mi nejhůř, zemřel mi otec. A to mě dorazilo. Prodal jsem byt, rozloučil se s generálním ředitelem a odstěhoval se zpět na Slovensko.
 

Co jsem chtěl dělat dál? Nevěděl jsem. A ani mě to nezajímalo. Uměl jsem, jak mačkat čudlíky, abych vydělal hodně peněz. Proč bych to ale znovu dělal, když mě nehledě na velké peníze postihl tak multispektrální krach? Tak jsem nedělal nic. Doslova.

Toto nicnedělání trvalo asi tři měsíce. Z letargie mě nakonec vytrhla otázka: Proč se mi zhroutil celý svět? Co jsem udělal špatně, že nemám ani ženu, ani děti, ani práci?
 

Po otci jsem zdědil kancelář, ve které pomáhal jiným lidem řešit jejich problémy se vztahy, zdravím, prací. Byla v jednopokojovém bytě na ulici “Pod lesem” a výhled z okna byl do skutečného lesa. Žádná civilizace, žádné pokušení, dokonalá samota.

Stejně jako otec, taky já jsem sedm let dálkově studoval psychotroniku na stejné škole, jako on. Nikdy jsem ale nepřekročil hranici, abych taky začal pomáhat jiným lidem. Tyto znalosti jsem hojně využíval ve své manažerské práci, často jsem také využíval poradenství a pomoc svého otce i jeho kolegů. Věděl jsem totiž, co umí a bylo velmi pohodlné netrápit se hledáním odpovědí sám, ale zaplatit si za hotové řešení.
 

Pomoc z venku ale najednou přestala fungovat. Měl jsem pocit, že všechno dělám špatně, že zničím všechno, čeho se dotknu. Navštívil jsem kartářku s žádostí o pomoc. Její odpověď mě neskutečně rozčílila. Řekla mi: “Tak to přestaňte dělat.”

To byl skutečně vrchol – já ji žádám o pomoc, protože se mi hroutí celý život a ona mi klidně řekne, ať to přestanu dělat! Za toto si nechá platit?!

Asi po dvou týdnech mi to konečně došlo. Já jsem za ní šel, aby mávla kouzelným proutkem a můj život byl zase úžasný. Aby přestaly ty hrozné věci v mém životě. A ona mi jinými slovy řekla: Je to tvůj život a děláš si to ty sám. Jestli se ti to nelíbí, tak si ty špatné věci přestaň dělat. To je asi nejcennější rada, kterou jsem si kdy koupil. A nestála ani tak moc.
 

Z dnešního pohledu to vidím tak – pomoc z venku mi fungovala, dokud jsem hledal nejlepší možné řešení mých problémů. Když jsem ji ale chtěl využít k tomu, abych prosadil své řešení situace, bez ohledu na to, co chtěli jiní lidé, tak mi přestala pomoc z venku fungovat.

Tehdy jsem měl minimálně tři možnosti:
1. Budu pokračovat ve snaze změnit jiné lidí (mou bývalou manželku) a prosadit své řešení situace.
2. Vzdát to a ztáhnout se do ulity.
3. Začít hledat jiné řešení situace.
 

Toto je myšlenka, která může pomoci mnoha lidem, kteří právě procházejí těžkým životním obdobím:

Pokud se Vám nedaří dosáhnout to, po čem toužíte, je možné, že usilujete o iluzi, o něco nereálné.

Pak je načase opustit iluzi a zjistit, co ve skutečnosti potřebujete. Jinak za svou iluzi zaplatíte vztahy, časem, penězi, zdravím a zklamáním.

Vyhledejte pomoc z venku, začněte se vzdělávat, hledat alternativní řešení. Pokud něco stále nefunguje, ptejte se zázračnou otázku: Co mám udělat, aby se problém vyřešil podle mého přání? (Více o použití zázračné otázky se dozvíte v Příručce úspěšných >>>.)

Možná budete muset položit zázračnou otázku desetkrát, možná stokrát, možná tisíckrát. Možná budete muset změnit své přání. Pokud Vám odpověď za to stojí, určitě ji najdete. Jen je za to třeba zaplatit svou cenu v podobě času, peněz, vztahů, změny svých postojů a zklamání z neúspěšných pokusů. Já jsem tu cenu zaplatil a své odpovědi jsem našel. Ani u Vás to nemůže dopadnout jinak.
 

Začal jsem tedy chodit do otcovy kanceláře a pátrat po návodech na dobrý život. Studoval jsem teologii, ezoteriku, psychotroniku a psychologii. Období mé kontemplace trvalo pět let.

Obrovským milníkem bylo, když jsem objevil sílu koučování a práci s podvědomím. Sedl jsem si na otcovu židli a začal jsem přijímat jeho klienty.

Není to lehká práce. Je ale napínavá a vzrušující, klade vysoké nároky na mou tvořivost a přináší mi uspokojení a pocit úspěchu, který jsem předtím neznal.
 

Cítím se dnes úspěšný?
Jednoznačně ano.

Co dnes dělám jinak, než v devadesátých letech v Praze? Tenkrát v Praze jsem hodně často používal silová řešení úloh podle hesla: Neumíš? – Naučím! Nechceš? – Přinutím!

Někdy jsem intuitivné využíval také kooperativní techniky, nebo jsem věci jednoduše “nechal plynout”.
Často jsem se ale nechal zaslepit jediným tehdejším měřítkem mého úspěchu – penězi. Ano, podle toho měřítka jsem byl extrémně úspěšný. Zaplatil jsem za to ale rodinou, vztahy i duševní pohodou.
 

Dnes si život více užívám a vychutnávám. Dělám věci, které mě naplňují, vzdělávám se a pomáhám růst i jiným lidem. Hlavní prioritou mé pomoci jiným lidem je to, že je vedu k samostatnosti a k trvalé udržitelnosti toho, co dělají.

U některých lidí moje pomoc funguje přímo zázračně, u některých jenom trochu, nebo vůbec ne. Začal jsem zkoumat, co dělají mí úspěšní klienti jinak, že jim moje pomoc funguje. A srovnával jsem to také s mými osobními zkušenostmi.

Přišel jsem na to, že moje koučování a emoční odblokování nejvíce funguje lidem, kteří chtějí hodně, ale chtějí se s jinými lidmi především dohodnout na vzájemně výhodné spolupráci. To jsou lidé, kteří hledají nejlepší možné řešení svých problémů. To jsou lidé, kteří často intuitivně usilují o trvalou udržitelnost toho, co dělají.

Mé služby nepřinášejí velký užitek lidem, kteří chtějí všechno a nejraději zdarma. Lidem, kteří chtějí ostatní zmanipulovat, zahnat do kouta a tam je zlomit. Lidem, kteří nehledají nejlepší možné řešení, ale chtějí za každou cenu prosadit své řešení problému.
 

Pragmatické minimum, jak vyřešit každý problém jsem shrnul na 60 stranách v knize Příručka úspěšných.
 

Bezplatnou e-ukázku z knihy si stáhněte zde >>>

Papírovou knihu si objednejte zde >>>
Cena 149,- Kč. AKCE 1+1 ZDARMA!
 

V roce 2006 jsem začal přednášet o osobním rozvoji. Začátky byly těžké, ekonomická krize mým snahám vůbec nepomáhala.

Vytrval jsem a dnes koučuji a radím šéfům velkých firem, i obyčejným lidem. A školím manažery a zaměstnance v “měkkých dovednostech” – motivace, leadership, komunikace a asertivita. Také mě zvou přednášet o osobním rozvoji a úspěchu na významné setkání a konference.
 
A. Birčák 2013 blog 2
S pozdravem
 
RNDr. Alexander Birčák
kouč a školitel
Albisa s.r.o.
Mob.: +421 904 864 912