Poradenství a koučování jsou moderní způsoby zvyšování výkonnosti manažerů, i obyčejných lidí. Mnoho lidí koučování již vyzkoušelo a někteří ho i pravidelně vyžívají (já sám mám momentálně tří kouče). Přesto panuje kolem koučování mnoho nejasnosti a mýtů. Na jeden z nich mě p5ed 4asem upozornil můj kamarád Petr, šéf velké společnosti.
 

Při společném obědě jsme přišli na téma koučování. Zeptal jsem se ho, jestli už někdy koučování vyzkoušel. Odpověděl, že ne, a ani to nikdy nezkusí. Proč?

 

Protože si nenechá od nikoho “kecat” do své práce. Tehdy jsem si uvědomil, že si můj kamarád zaměňuje koučování s poradenstvím.

Jaký je mezi nimi rozdíl? Poradce skutečně “kecá” lidem do života. Radí jim, jak mají řešit určité životní situace a lidé jim za to rádi zaplatí.

Proč si například dělat daňové přiznání sám, když si můžu zaplatit daňového poradce a ten to udělá za mě? Proč studovat nabídky různých počítačů, ve kterých se nevyznám, když mi odborník na počítače navrhne počítač, který vyhovuje mým požadavkům? Odborník na hypotéky mi zase poradí nejlepší způsob financování koupě domu.
 

Poradenství je tedy poskytování informací od odborníka směrem ke klientovi. Poradce je v určité oblasti více vzdělaný než klient a proto je pro klienta užitečný.
 

Podstatou koučování je pravý opak. Zákazník je v určité oblasti vzdělanější než kouč. Úkolem kouče není klienta poučovat, ale pomoci mu zorientovat se v nepřehledné záplavě informací a vybrat si to nejlepší možné řešení jeho problému.

Kouč při koučování proto používá převážně otázky. Pokud klient na ty otázky najde odpovědi, tak si svůj problém ve skutečnosti vyřeší sám. Kouč je tedy odborníkem na kladení otázek.

Obrazně řečeno, poradce rozdává svým klientům vykřičníky – toto udělej tak! Tamhleto udělej onak! Kup si tohle!

Kouč rozdává svým klientům otazníky - co je největší překážkou při plnění toho projektu? Kdo by mohl být při tom tvým spojencem? Jaké možnosti překonat tuto překážku máš? Která z nich je pro tebe nejvýhodnější a proč?

Samozřejmě, můžeme si tyto otázky položit i sami a tak koučovat sami sebe. Nebo nám je může položit kolega, nebo šéf, což je podstatou kočovacieho způsobu vedení lidí. K tomu je třeba znát základní principy koučování, abychom je pak mohli v praxi využívat. A taky mít dostatečný odstup od situace, abychom nepodlehli emocím a manipulacím. Proto si u mě často šéfové objednávají buď konzultaci >>>, nebo školení o koučovacím způsobu vedení lidí >>>.
 

Z praxe.

Asi před rokem se na mě obrátil Petrův podřízený Miloš, šéf jejich regionální pobočky. Měl problém se svou podřízenou Janou. Jana měla zálusk na Milošovo místo a tak v práci stále vyvolávala konflikty. Přisvojovala si Milošovy kompetence i výsledky a pomlouvala Miloše před kolegy, před Petrem i ostatními členy vedení společnosti.

Miloš byl z toho otrávený, protože namísto získávání nových klientů musel stále řešit Janiny intriky a vysvětlovat Petrovi, proč tak strašně ubližuje Janě. Po několika koučovacích konzultacích u mě se Miloš rozhodl z firmy odejít a nastoupil do společnosti působící v jiné branži.

Jana se po Milošově odchodu chopila moci a rozpoutala na pobočce teror. Vyštípala odtud většinu šikovných zaměstnanců a rok po Milošově odchodu počet jejich klientů klesl skoro o 50%.

Miloš se v novém zaměstnání uchytil a dnes pouze kroutí hlavou nad tím, jak dlouho snášel Janiny intriky.
 

To, že velký šéf Petr odmítá koučování svědčí o jeho silovém a autoritářském stylu řízení lidí. On má ve věcech osvícené jasno, ví všechno nejlépe a nepotřebuje slyšet názory jiných lidí. Takový přístup může mít na začátku velmi dobré výsledky, protože neztrácí čas na nekonečné diskuse.

Nevýhodou silového přístupu je, že takový šéf se nechá snadno zmanipulovat.
Stačilo, aby všeho schopná manipulátorka Jana Petrovi správně zalichotila a Petr začal Janu zvýhodňovat na úkor společnosti. Výsledkem bylo, že z firmy poodchádzala většina šikovných lidí a zůstali tam jen takoví, kteří sice na Janu za její zády nadávají, ale nemají odvahu také odejít. A firma také ztratila skoro polovinu klientů.
 

Z toho příběhu vyplývá, že pokud šéf odmítá koučování, o to více ho obvykle potřebují jeho podřízení. Proto pokud máte v práci podobné problémy, jako měl Miloš, objednejte se ke mně na konzultaci zde >>>.
 

A co vy, vyzkoušeli jste už někdy koučování? Jaké to bylo? Co vám to dalo a co vám při tom scházelo? Napište nám o tom do diskuse pod článkem.

 

Alexander Birčák
Přeji Vám úspěšný den

RNDr. Alexander Birčák
Motivační kouč a školitel.